O mně

 Pamatuji ještě OPBH, ale to už je hodně dávno. Potom první privatizace, kdy někteří politici, dodnes sedící ve sněmovně, vysvětlovali lidem, aby si byty nekupovali, že budou platiti jen víc, místo nájmu do fondu oprav a k tomu ještě cenu bytu… Pak to skoupili firmy a lidem to prodali později za úplně jiné ceny.. Ale tak starý nejsem. Maturoval jsem v roce 1992 na SOU Aero Vodochody a pro porevoluční situaci v průmyslu obecně jsem v roce 1995 začal pracovat doplňkové výrobě ve stavebnictví.  V roce 2004 jsem na 13 let pracoval u tehdy největšího výrobce oken a začal chodit na schůze SVJ coby dodavatel.  Paneláky v Praze byly téměř nedotčené a pro mě to znamenalo 15-20 schůzí SVJ ročně, ale to SVJ bylo pokaždé jiné. Začal jsem sbírat zkušenosti. Zažil jsem schůze klidné, ale i bouřlivé, pozdě v noci, s opilci. agresory, zasahovala policie, výbor měl rozbitá okna.. V té době mělo spoustu lidí pocit, že být ve výboru je nějaká cesta k bohatství a tak se tam doslova drali. A kdo se nedostal a byl ukřivděný, alespoň škodil. 

Postupem doby lidem došlo, že výbor na domě nesedí na zlaté žíle, nemá ani moc pravomocí a je to jen práce.  Do výboru se dostávali lidé, kteří měli snahu něco dělat a něco na domě změnit. Už se tolik nebojovalo a zbytek v domě byl obvykle rád, že se někdo našel. V té době museli být členové výboru také vlastníci bytu téhož domu, což moc nedávalo možností v případě kolektivního nezájmu.

Skoro celý život, mimo současnosti, žiji v paneláku. Ale nejde o technickou stránku věci, že dům je ze železobetonu, jde o formu soužití. Úplně stejné problémy řeší obyvatelé cihlových domů i současných novostaveb. V roce 2006 jsem stal také vlastníkem bytu a v roce 2009 také předsedou výboru SVJ. Dům kde jsem bydlel, byl prakticky bez peněz, zoufale poddimenzovaný fond oprav a v ruku v ruce s tím od roku 1986, kdy byl postaven, bez jakékoliv údržby.  Znamenalo  to nastavit finance tak, aby se začalo spořit, zažít provádět nejnutnější práce, zavést Domovní řád a dojít postupně k celkové revitalizaci domu, jak venkovních, tak vnitřních prostor. Po novele NOZ 2015 jsem již jako předseda SVJ nemusel být vlastníkem bytu od té doby jsem externím předsedou SVJ, tj v domě byt nevlastním a ani v něm nebydlím.